Tak tohle je jedna z mých nejoblíbenějších říkanek, opět zpívaná elfy, ale tentokrát z Roklinky.
Drak padl v boji,
tlejí mu kosti,
má po své zbroji
i po skvělosti!
tlejí mu kosti,
má po své zbroji
i po skvělosti!
Rzí se meč láme,
trůn jistý není,
síla vás zklame,
pomine jmění,
trůn jistý není,
síla vás zklame,
pomine jmění,
však dál roste tráva,
listy se chvějí,
řeka je hravá,
elfové pějí:
listy se chvějí,
řeka je hravá,
elfové pějí:
Vraťte se braši,
k Roklince naší,
lala!
k Roklince naší,
lala!
Víc hvězdy září,
než démant se třpytí,
luna svou tváří
nad stříbro svítí:
než démant se třpytí,
luna svou tváří
nad stříbro svítí:
oheň víc plane,
když plameny vzplály,
než zlato plané,
tak nač bloudit v dáli?
když plameny vzplály,
než zlato plané,
tak nač bloudit v dáli?
Vraťte se, braši,
k Roklince naší,
lala!
k Roklince naší,
lala!
Kam do daleka
cesta vás moří?
Proudí si řeka,
hvězdy už hoří!
cesta vás moří?
Proudí si řeka,
hvězdy už hoří!
Kam s těmi ranci?
Smutek vás chytá?
Elf s pannou v tanci
poutníka vítá:
Smutek vás chytá?
Elf s pannou v tanci
poutníka vítá:
Zůstaňte, braši,
v Roklince naší,
lala!
v Roklince naší,
lala!








pekne